Vážení kolegové a příznivci tesařského řemesla,

Zveme vás na letošní

Setkání tesařů,

které se uskuteční jako obvykle o prvním červnovém víkendu

5. - 7. června 2020
na hradě Hartenbergu.
nad obcí Hřebeny v okrese Sokolov


Foto: www.hartenberg.cz

PROGRAM

Hlavní náplní letošního setkání je spolupráce na záchraně hradu - výroba tesaných trámů pro trojdílné schodiště hlavní věže.

PÁTEK

  • Příjezd,
  • ubytování,
  • tlachání u ohně, pokud si jej zapálíme, a muzika, když si ji vytvoříme
  • Nedočkavci se mohou zakousnout do kulatiny...

SOBOTA

  • Výroba trámů na stavbu schodiště do hlavní věže,
  • prohlídka tesařských konstrukcí hradu Hartenberga,
Souběžně se setkáním probíhá na hradě 4. ročník Hradních slavností u příležitosti výročí vypálení hradu v roce 1985:
  • komentované prohlídky areálu hradu,
  • prezentace záchranných prací na hradu.
  • kulturní program

NEDĚLE

Jako v sobotu, ale už bez hradních slavností...

To hlavní z celého setkání proběhne v sobotu, ale když přijedete v pátek odpoledne a zůstanete do neděle, oblažíte se víc.


ZÁZEMÍ:

Přespat je možno v podhradí v dobrovolnické základně, bývalé stodole, upravené pro ubytování dobrovolníků, pracujících na záchraně hradu. K dispozici je zde velká místnost s krbem, kuchyňka s tekoucí studenou pitnou vodou, WC, sprcha. V podkroví jsou dvě velké ložnice s připravenými matracemi, stačí vám tedy vlastní spacák. V okolí základny je bezbřehá možnost nocování pod širákem nebo ve vlastním stanu.

Koupání: Kromě sprch už je v blízkém okolí jen říčka Svatava, pekelně studená.

Jídlo a pití: Pro opravdu aktivní účastníky je připraveno občerstvení výměnou za odvedenou práci.

Vjezd na hradní nádvoří za účelem vyložení (naložení) těžšího a rozměrnějšího nářadí je možný v pátek, v sobotu brzy ráno před začátekm Hradních slavností, v neděli po akci.

Parkování je zajištěno mimo objekt hradu.


Vezměte s sebou nářadí, potřebné k výrobě trámů otesáváním kulatiny. A samozřejmě veškeré nářadí, které chcete jen ukázat, či o jehož údržbě a funkci se chcete poradit. Pokud můžete (a potřebujete), dovezte si k otesávání vlastní tesařské kozy - sice nějaké dovezeme, ale znáte to, určitě vám líp sednou vlastní.

PROSÍME AKTIVNÍ ÚČASTNÍKY, ABY SE ve vlastním zájmu NAHLÁSILI na e-mailu SetkaniTesaru@gmail.com, nebo na telefonu 608 107 398 (stačí SMS) - potřebujeme mít alespoň přibližnou představu o počtu účastníků, z důvodu zajištění občerstvení a také vstupu zdarma do areálu hradu. (Ohlášení ale není podmínkou účasti, všichni jsou vítáni.)

Veškeré dotazy a připomínky k akci samotné posílejte na e-mail SetkaniTesaru@gmail.com.

Věříme, že letošní setkání proběhne, stejně jako v minulých letech, v příjemné kolegiální atmosféře.

Setkání pořádá správa hradu Hartenberg a František Ungr

Na shledanou se těší

pořadatelé          

Hartenberg

Historie a současnost hradu

    Zřícenina gotického hradu přestavěného na zámek nad vsí Hřebeny v okrese Sokolov. Zřícenina stojí na ostrohu na pravém břehu řeky Svatavy v nadmořské výšce 510 metrů. Od roku 1988 je chráněna jako kulturní památka ČR.

    Založení a počátky hradu zůstávají zatím nejasné. Předpokládá se však, že byl pohraničním hradem a postaven byl kolem roku 1200. Archeologické výzkumy a nálezy z let 2007 - 2010 potvrzují stavbu s románskými slohovými prvky, ze kterých se usuzuje, že již na přelomu 12. a 13. století zde byla minimálně dvoupodlažní a dvouprostorová stavba.

    Další zdroje uvádějí, že hrad Hartenberg byl pravděpodobně postaven na počátku 13. století pány z Hartenberga. Jako první zmínka o něm je udáván rok 1214, ovšem první nesporná zmínka je až z roku 1345. Hartenberkové vlastnili hrad do roku 1362, kdy ho od nich získal Těma z Koldic, který ho v roce 1364 vyměnil s Karlem IV. za majetek v Budyšíně. Na počátku 15. století získali hrad opět Hartenbergové, ale záhy ho prodali Janu Maléříkovi. Jeho potomci hrad využívali jako centrum loupežných útoků, pročež byl roku 1459 hrad obléhán armádou města Chebu, dobyt a vypleněn. Roku 1426 údajně dobyl hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který ze své základny ve Žlutic podnikal výpravy na Chebsko a pokusil se dobýt i Loket.

    Za vlády Jiřího z Poděbrad byl hrad vyplacen a zastaven Šlikům. Od roku 1597 vlastnili hrad Písnicové, kteří drželi hrad více než 150 let. V druhé polovině 18. století získali dědictvím hrad Aueršperkové. Od 17. do 19. století docházelo k jeho přestavbám v zámek.

    Hrad několikrát navštívil J. W. Goethe, přítel majitele zámku hraběte Josefa Auersperga, se kterým sdílel vášeň pro přírodní vědy.

    Poslední majitelkou Hartenbergu byla baronka Františka Kopalová, která ho v roce 1913 zdělila po své matce Marii. Ta byla v roce 1945, po druhé světové válce odsunuta do Německa.

    Po roce 1945 využívala prostory zámku po nějakou dobu armáda jako poddůstojnickou školu pohraničníků, později vlastnily zámek Státní lesy, a využívaly ho jako sklady a sýpky. V roce 1983 se uvažovalo o jeho rekonstrukci. Ta by byla ale tak nákladná, že k ní nakonec nedošlo. V letech 1984?1991 byl Hartenberg několikrát úmyslně zapálen a proměnil se v trosky.


| |

Hlavní palác v roce 2010 | Hlavní palác v roce 2017 | Hlavní palác od příjezdové cesty
Autor: Zipacna1 ? Vlastní dílo, CC BY 3.0, Odkaz |

    Stavbu nyní vlastní Bedřich Loos, který zpustošený zámek koupil roku 1997 a snaží se zříceninu obnovovat. Od roku 2000 se zde vystřídalo více než 1000 dobrovolníků ze 76 zemí světa v rámci tvz. workcampů ve spolupráci s organizací INEX s.d.a. Tento workshop je největší dobrovolnický program v Evropě. Nyní hrad obnovuje vzniklá stavební huť Hartenberg. V současnosti jsou obnovena 2 patra hlavního paláce včetně obnovené kaple sv. Tří Králů a gotické sklepy. V roce 2016 získala záchrana hradu ocenění NPÚ Patrimonium pro futuro.



Věž v roce 2010
Autor: Zipacna1 ? Vlastní dílo, CC BY 3.0, Odkaz

Původně románský hrad prošel během střídání vlastníků řadou stavebních proměn. K zásadní gotické přestavbě došlo během 14. století. Přestavba však byla limitována velkým skalním blokem. Dominantou hradu byla mohutná věž obdélného půdorysu s nepravidelně oblým čelem, která plně využil skalní monolit. Vchod do věže byl proto zvolen ve výšce. Portál pochází z přelomu 14. a 15. století. Rovněž podstatná část zdiva rozsáhlého paláce je gotického původu. Této mimořádně rozměrné dispozice nabyl palác již v předhusitském období. V nejnižším podlaží se dochovaly valené klenby a malý polokruhový portál. Z 15. století pochází i opevnění hradu. Palácové jádro je sjednoceno do jednoho mohutného objektu.

    Důležitým architektonickým a uměleckým objektem hradu byla kaple sv. Tří králů v druhého podlaží paláce. Podle datace vznikla během rozsáhlé přestavby v období pozdní gotiky nejspíš roku 1471 (jiný pramen kapli připomíná už roku 1462). Tato část hradu byla původně opatřena křížovou žebrovou klenbou, později bylo obnoveno zaklenutí v podobě křížové klenby se šesti poli na dvou středových pilířích. Po gotických úpravách následovaly některé raně renesanční úpravy. Bylo upraveno opevnění a navazující křídla směrem do parkánu. Renesanční úpravy byly dokončeny přestavbou za Jindřicha z Písnice. Renesanční úpravy prodělala i kaple sv. Tří křížů, což dokladuje datace 1608 nad vstupním portálem.

    Při rozsáhlém požáru roku 1668 byl Hartenberg natolik těžce poškozen, že byl označován jako zchátralý. Následovaly barokní úpravy, které byly dokončeny až roku 1688. Poslední zásadní úpravy zámku provedli Auerspergové v 19. století. V letech 1837 až 1839 byla stržena vstupní brána bývalého hradu a vnější hradební zeď s baštami a kulatou věží. Rovněž byl zasypán hradní příkop a postavena jednopatrová empírová budova správy panství. Kolem roku 1871 nechala Františka Auerspergová zrestaurovat zámeckou kapli a ze starého rytířského sálu vznikly obytné místnosti. Na stropě velké haly přibyly erby dřívějších majitelů zámku. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století došlo ke zborcení kleneb kaple a zachovala se pouze část obvodového zdiva s pozůstatky kleneb a dvě gotická hrotitá okna. Při archeologickém průzkumu byly objeveny pozůstatky klenebních prvků vezděných do obvodového zdiva ze starší gotické fáze zaklenutí.

    Nejcennějším vybavením se chlubila kaple sv. Tří králů. Hlavní barokní oltář měl sloupovou architekturu, strany retabula byly doplněny o sochy světců. V nástavci byl umístěn rozměrný obraz s motivem sv. Tří králů. Nad tabenáklem s erbem Auerspergů trůnila socha Madony s Ježíškem, tzv. Černá Madona. Hrad a následně i zámek měl bohatě zdobený interiér freskami a obrazy. Dochovaly se však jen některé portréty majitelů a jejich rodinných příslušníků. Ty jsou nyní ve správě Národního památkového ústavu. Kolekce nesignovaných olejomaleb, převážně s mytologickými a exotickými motivy, byly roku 1973 převezeny do muzea v Chebu.


|
Nádvoří v roce 2013 | Průhled branou v roce 2014
Autor: Libor Kočí ? Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Odkaz | Autor: Klaus Hoyer ? Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Odkaz

    Zámek včetně vybavení byl roku 1945 zkonfiskován ve prospěch československého státu. Narychlo zpracovaný soupis inventáře byl velice chudý na bližší údaje. Zámecký archiv byl odvezen do zámku v Sokolově, odkud jej v roce 1950 převzal státní archiv. Hartenberské fondy jsou nyní zpracovávány ve Státním oblastním archivu v Plzni. Zámecká knihovna byla převezena na zámek Krásný Dvůr v okrese Louny. Část mobiliáře byla v padesátých letech 20. století převezena na zámek Kynžvart.

Zdroj: Hartenberg. (1. 10. 2019). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Získáno 16:56, 21. 02. 2020 z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hartenberg&oldid=17689239